Být vlastně celý den, to je v mém případě svátek. Norská treska a rybí polévka (už méně norská) měla útočit na mou rýmu, která už není kapavka, ale pořád ještě ne úplně patová. Pravda, měl jsem narozeninu, ještě rok a přijdou Kristovy léta. Mobil jsem vypnul, protože pípal a protože jsem se chtěl podívat, kdo uhodl můj blogový kvíz (Maruško, blahopřeju) dostal jsem se přes svou diskuzi až na knihu tváří, kde jsem měl 257 zpráv. Tipuju, že to byla přání (jestli psal někdo něco naopak s prosbou, ať mi to pošle později nebo na mail (to je vůbec vždy lepší)). A protože jsem si nechtěl připadat, jak na předávání cen, a říct 257x děkuju, odbý(í)vám to teď jedním jediným velkým Díky. Uvidíme, co bude.

Včera jsem to stejně nevydržel a vyrazil na místní stužkovák maturantů v Zástavce, pro jejichž gymnázium mj. v úterý listujeme.  Měl jsem dost slivovic, postával tam herec za zenitem, občas se dal s někým do řeči, když mi řekl, že se mu strašně líbila Ošklivka Katka (očividně jsem více ožil, když mě jedna profesorka řekla, že sleduje Terapii - i to svědčí o jisté rozkolísanosti). A korunu mému veselému smutku dala lísající se dívčina, která se předtím ještě asi víc lísala k láhvi Jaggermeistera, pravící ku mě:
"Ahoj. Já tě znám."
"Ahoj. Já tebe ještě ne. Co to máš v ruce."
"To jsem vyhrála v tombole."
"Hm, romantický."
"Víš, kdybych nebyla tak opilá, vůbec bych nepřišla."

Ano, pak ještě povídala a povídala, upřesnila asi i to, že kdyby nebyla tak opilá, nenašla by tu odvahu vůbec přijiít. Ale to mi nějak už bylo jedno. V duchu jsem se fakt rozesmál a nějak jsem naznal, že je to vlastně celé sranda. A dnes? Svědomí se z toho vyspalo. Hlava ne, ta bolí!

Jestli jsem pětkrát za poslední půl rok přešel nachlazení, teď se přihlásilo. I tak to není takové to chřipkové ochrnutí, které ze mě vždy dělá chlapa bábovku - tedy podle vzoru "rýmečka - nemoc nejhorší". I já k ním patřím. Voda, která mi kape z nosu, čelo které duní jak odhlučněné studio - říkám téhle fázi "rýma kapavka" a vždy se těším na to, kdy to povolí a říká mi to sbohem (fáze "rýma patovka" - hádejte níže proč, těším se na Vaše tipy).

I tak jsem musel na otočku do Prahy a byl to s milou Eliškou nakonec velmi sympatický výlet. Elišku zmiňuju protože, když jsem se pak večer vracel z Rosic s granulema (pes Šprček zdvojnásobil své útulkové oči a dal mi najevo, že by opravdu rád žral, a tak jsem vyjel), myslel jsem právě na Elišku, když v tom jsem zajel lišku. Byl to pěkně nepříjemný pocit, nikdy se mi to nestalo. Nemohl jsem ani zastavit (jakkoliv nepočítám, že z ní, chudinky, něco zbylo), bylo to na dálnici. Když jsem však zastavil o 150 metrů dál, kde to už šlo, blikalo tam ještě jedno auto. Řidič obcházel předek. Ptám se:

"Vy jste přejel teďka lišku, že?"
"To byla liška, já se lek, že pes."
"Liška. Pěkně huňatá. Škoda."
"A přežila?"
"Než potkala mě, chudák."
"Aha. A vy jste dobrej?"
"Myslíte auto?"
"No."
"Jo. A vy?"
"Já taky."

A každý jsme se rozjeli, jakoby auto bylo to nejdůležitější. Chudák bystrouška. Věřím, že mě dnes postraší ve snech (radši bych tu Elišku).

Late M to je přezdívka Martina Zmeškala. V Brně byl čas, vyzvedl mě, abychom spolu s jeho druhým kumpánem, Headdym (tipuju, že to bude hiphopové jméno pro Hlaváče, no, zeptám se) natočili videoklip pro skladbu Pri mne stoj, ve které účinkuje ještě slovenská r´n´b zpěvačka (jedna z prvních a nejlepších) Misha. Chtěli ke mně, do svého naivního příběhu, nějakou herečku štramandu. A tak volám Táně Pauhofové, že tohle nebude Terapie, ale možná docela sranda a hlavně, že se potkáme. Souhlasila si, jakkoliv okomentovala: "scenar zabil!! nech zvitazi nas sarm."

Byla to fakt sranda, ještě s režisérem Drahošem a jeho Luckou. V prodejně nábytku (krásného - Bird ´n´ Tree) jsme nasnímali scény z Tánina i mého bytu (od obýváku, po kuchyň až postel - s velkou hollywoodskou líbačkou). Poznámky čtyř režisérů (ještě jsem zapomněl zmínit DJ Lowu) byly peprné, často jsme s Táňou nechápali, někdy se až dusili smíchy. Ale dali, šarmem naším vlastním. A užili si docela srandu. Takže doufejme, je se na co těšit. Headdy nám sliboval letící noční měsíc (považoval to za originální nápad), uvidíme, jestli to tím opepří. Drahošovi (točil videa Rytmusovi, Kmeťovi, Majkspiritovi) důvěřujeme ve střihu a pak už hurá. Love-hit Pri mne stoj může do světa.

Večer jsem pak na Klajdovce s kafem a Linou (sestra legendární oplatky Mila) zjistil, že žití a vztahy jsou křehké. Vždycky je krásný, když při Vás totiž někdo stojí.