Po maturitním plese v Praze mě čekala sobotní žiťárna v Brně na Plese před oponou. A musím říct, že to bylo krásné. Eben vtipný, program bohatý, jakkoliv to byl pelmel bez žádného tmelu, bavil jsem se. Krásná módní přehlídka divadelních kostýmů velkých ženských postav. Šanzóny Michala Horáčka s jeho průvodním slovem. Glenn Miller orchestra, na který jsem poprvé zatančil (a bez přemáhání). Ale vlastně i taneční vystoupení skupiny Vertigo, stejně tak mladých tanečníků z konzervatoře. A pak (že by to bylo tím skvělým vínem?) jsem to rozpálil i na Daru Rollins a konečně také na Aphaville, které mě prvotně v programu spíš iritovali. No, zkrátka jsem plesal a sám sebe nepoznal. Sakra, že bych začal chodit do tanečních?