Zítra už v Redutě v 16h Lichožrouti, s malou se těšíme. Před spaním jsme si slíbili ještě brusle na rybníku Bahňák, který od bahna teď dělí led tlustý dobrých 25 cm.

Pak se vzbudit ve dvě ráno od Klárky, vrátit se k rozdělanému bugru. A tak poklidím (to byl každodenní zápisek a vůbec začátek každého "blogu" mé babičky v jejich deníku - "poklidila jsem") a čtu si U nás v Evropě. Tedy kuchařku, co budeme hrát v březnu. A stejně jako u Sedláčkovy Ekonomie si říkám: "Tak co s tímhle uděláme?" Asi to nějak poklidíme.

Řeším tu problémy se zamrzajícím odpadem, který blokuje vše teď tak potřebné, včetně topení mého Mercedesu mezi kotli (o poruchovosti reklama nehovořila). Na malou jde rýma, přece jenom jsme tu Apaluchu nezvládli bez úhony, já liju jabkovici a poslouchám Jablkoň. Jdu se taky hodit do pračky (i když i ta napojená na odpad). Jdu se hodit do odpadu. Potřeboval bych univerzálního domácího Lichožrouta.